Co se nás dotýká, patří pouze nám.

Share

Anděl v zrcadleJako každý člověk si procházím svými procesy, které jsou někdy radostné a někdy bolestné. Nedávno jsem otevřela svůj poznámkový blok, kam občas něco zapíšu – výklad na nějakou situaci, afirmaci, namaluji si léčivý obrázek, vypíšu se z aktuálního přetlaku… Byla jsem překvapená, jak rychle se mění moje životní situace, jak rychle se posunuji vpřed tam, kde toužím být. Uvědomuji si, jak skvělé nástroje jsem dostala do svého uzlíčku na tuto cestu a jak velmi jsem celou existencí na této cestě podporovaná.

Jedním z úžasných a možná i nejsilnějších nástrojů pro mě je zákon zrcadlení. Od doby, kdy jsem ho přijala do svého paradigmatu, dokážu postupně odhalovat pravdy sama o sobě, přicházet na své bloky, či objevovat své doposud neuvědomované přednosti. O tom, jak funguje tento zákon, se můžete dočíst ZDE.

Dnes jsem napsala jednomu příteli dopis, který je vynikající ukázkou toho, jak zákon zrcadlení můžeme využívat v praxi pro své vlastní sebepoznání a sebe-léčení. Budu ráda, pokud se tento text pro někoho stane inspirací z reálného života.

 

Dopis jednomu z mých zrcadel

„……… Náš dnešní rozhovor mě zavedl k určité části mě samé, a protože jsem zastánce praktikování duchovních pravd a poznání v reálném životě, nenechám si to jen tak projít nějakou virtuální realitou, ale pěkně hmotně se s tebou podělím. Nemusíš to ani číst, ani nijak reagovat, je to pro mě :-)

Samozřejmě po celou dobu přemýšlím, proč jsi mi přišel do cesty, jaký je tvůj účel v mém životě. Že je významný, to vím, ale čím? Má to víc vrstev a odhalují se postupně. Vždy, jak se zpracuje jedna, ukáže se další. Nyní jsme u hodně zásadní vrstvy, tématu mojí Černé Luny, něčeho, co řeším celý život.

Možná víš, možná nevíš, možná cítíš nebo necítíš, že máme stejné jádro a základ. Já to vidím dost jasně, že ty jsi já, pokud bych byla v mužském těle. Proto mě to k tobě dle zákona rezonance silně přitahuje. Máme stejné základní hodnoty – čestnost, spravedlnost, altruismus, duchovní nasměrování atd. Pak jsou tady ale i zásadní rozdíly – já jsem měkká a tolerantní, nekonfliktní, v nadhledu, chápající a tak podobně. Naproti tomu ty jsi ten tvrdý bojovník, co se konfliktu nevyhýbá ani náhodou, ctnostný účel mu posvětí nectnostné prostředky, nikomu nic nedaruješ a nemažeš se s tím, hájíš si tvrdě své zájmy. Vypadá to jako absolutní rozpor, ale opak je pravdou. Je to ta samá mince, ten stejný aspekt, jen každý z nás reprezentuje opačnou stranu a opačný pól toho stejného.

Tématem mojí Černé Luny v Beranu je agresivita a boj. To je to, co máme společné a co si vzájemně zrcadlíme. Já mám ve svém programu od předků a společnosti, že nesmím být agresivní, že je to špatně a takové chování vede k potrestání, zavrhnutí a jiným neštěstím. I přes moji celoživotní snahu o potlačení tohoto aspektu je ze mě cítit. Svůj stínový aspekt kompenzuji extrémní empatií, shovívavostí, tolerantností a nevím čím ještě. Ve skutečnosti ale není co léčit – to co je onálepkované jako zlá agresivita, je ve skutečnosti mocná osobní tvořivá síla. Je velká, výbušná, nekontrolovatelná, nevypočitatelná, nestabilní… Proto se jí mnozí bojí a naučili mě bát se jí taky.

Když vidím projevy té samé síly u tebe, projektuji si na tebe svoje postoje k ní. Snažím se tě ochránit před tím, co by tě po jejím použití mohlo potkat. Vzpomínám na tu paniku, že tě budou zase trestat, že jsi byl „drzý“ v nějakém společném chatu. Nebo při dnešním rozhovoru ta hrůza, že tě potrestají za tvůj boj o své zájmy a bude to pak pro tebe ještě horší, než teď. Ty jsi moje zrcadlo a já v něm vidím sebe. Moje rady tobě, jsou rady pro mě. Má obrana tebe, je snaha ochránit sebe.

Dnes jsi mi řekl, že ti tvůj způsob boje s okolnostmi dokázal vyřešit drtivou většinu zásadních životních problémů. Ukázal jsi mi, že tuto sílu lze vědomě používat ve vlastním zájmu a že to může mít dobrý výsledek. Samozřejmě to vím a i já dokážu v sebeobraně vytáhnout meč. Co mi ještě zbývá je, nevyčítat si pak jeho použití, netrestat se za to. A možná bych měla začít svůj meč nosit na viditelném místě, neschovávat ho, nemít ho jen schovaný v záloze. Možná se pak stane mojí ozdobou, kterou už nebudu nucena k obraně používat vůbec.

Takže tak. Ze svého potlačování vlastní přirozenosti se pomalu léčím a taky ty mi v tom pomáháš. Nebýt zrcadel jako jsi ty, nikdy bych nemohla vidět odraz sebe samé i zablokovaných míst, kterými nemůže proudit láska. Láska ke mně samotné, takové, jaká jsem.

Takže toho advokáta si do toho výtahu klidně zavři a příště, až ti budu dávat rady, víš vo co gou ;-)

………“

 

Nebojte se zrcadel a dívejte se do nich bez obav. Při prvním pohledu se můžete odrazu v něm třeba i leknout, ale pokud neuhnete a podíváte se pořádně, uvidíte odraz krásného anděla s malým uzlíčkem, jak kráčí po své cestě za štěstím.

 

Markéta